1943 - 1950

Skauti ze Štěchovic skládali za druhé světové války své skautské sliby na rozvinutou československou vlajku a Základy junáctví v lese na Hrádku. Zpívali československou hymnu a přitom dole údolím Kocáby jezdili Němci na motorkách.

Postavili tady kamenný stolec, který byl pokryt prstí z hory Říp - viz fotografie. Každopádně lze jen smeknout klobouk nad odvahou vedoucích, kteří riskovali vyzrazení a nechali dokonce slib fotograficky dokumentovat. Tento stůl byl později rozebrán a mohyla postavena opodál.

Slib 31.3.1944. Slibují zleva Sláva Liška, Otto Šimáček, Václav Vacáto, vlajku drží Václav Kuchař. Tato fotografie je ze stránky alba označené "Tak se scházeli junáci za války v r. 1943". Uprostřed stojící slibující Otto Šimáček (nar. 1937). Stojící muž v kabátě je Karel Borovička.

Na těchto téměř stejných snímcích ze stejné doby slibují nejstarší junáci. V čele stojí karel Borovička, vlevo od něj Václav Kuchař, vpravo Kulhavý, bokem Blažek, zády Kesler. 

Tento slib byl také zřejmě za války. Od leva stojí Mirek Járka, Honza Spilka, Láďa Šimáček, nad ním Zdeněk Tater. Slibující vpravo je Rudolf Šetina, napravo od něj Otto Šimáček, Zdeněk Brejcha, Olda Kabelka, Zdeněk Menger, mezi slibujícími je Pavel Ašerman a Jarda Pokorný, vzadu stojí Tonda Jetýlek, Karel Hešík.    

Při stavbě mohyly nosily děti písek z pískovny ve Štěchovicích v tornách na zádech, vybíraly a nosily z údolí na staveniště i kameny. Vlastní výstavba mohyly prý trvala šest neděl a stavěli ji členové střediska, tedy ne zedník profesionál. (To odpovídá i našim zkušenostem ze současné výstavby mohyly. I když určitý rozdíl ve stavební průpravě mezi Karlem Borovičkou jako mistrem kominickým a Karlem Paškem jako architektem by tady určitě byl.) Spolu s mohylou budovali ve stráni i několik set metrů dlouhou přístupovou cestu. Paní Svojsíková prý plakala dojetím jen když viděla tu cestu. 

V základech mohyly jsou zazděny tři keramické urničky. V první z nich je prsť z hory Říp, pro kterou skauti ze Štěchovic uspořádali zvláštní výpravu na Říp. Ve druhé jsou české granáty, které skauti mezi sebou sbírali. Ve třetí jsou jména a podpisy těch, kdo mohylu stavěli. Při rekonstrukci mohyly nebyl základ rozebrán až tak hluboko a na urničky se nepřišlo. V té době jsme o nich ještě nevěděli. Asi je to dobře.

Mohyla byla slavnostně odhalena v neděli 2. června 1946. Detaily se dočteme v přiložených dobových článcích. Pro nás je velmi zajímavé, že ačkoliv Karel Borovička byl ten, kdo mohylu inicioval a zorganizoval, nepronesl při otevření proslov. Na fotografii ze zahájení stojí zleva bratři Novotný, nebo možná Klapálek (krajská rada), Brejcha (vůdce střediska Štěchovice), Karel Borovička (okresní rada?) a Jindřich Severa (autor reliéfu). Mezi sedícími ženami je zřejmě na kraji paní Svojsíková, vedle ní paní Najmanová. Pravděpodobně je na fotografii také Vlasta Macková, pozdější náčelní dívčího kmene. Poslední vpravo je slečna Neužilová  (provdaná Mandlíková). Čestnou stráž drží vlčata Otto a Láďa Šimáčkové.

Na této fotografii ze slibu u mohyly už má Otto Šimáček hnědý šátek, je to tedy později než bylo odhalení mohyly. Na fotce jsou ještě světlušky Eva Krejčová a Jarka Vondráčková - Nejedlá a kluci Jar. Neužil, Mirek Štefánik, Bejšovec, Ota Suchomel, nad nimi Jan Zika, Jan Boťa, Olda Kabelka a Karel Borovička.

K mohyle se sjížděli skauti i ze širšího okolí. Toto je například snímek z 21.9.1947, kdy k mohyle přišli skauti z Roztok při sjezdu skautských okresů Praha východ a západ.

V r. 1947 a pravděpodobně při stejné příležitosti jako předchozí snímek (okresní sjezd) vzniklo pravděpodobně také foto skautů a skautek z Radotína.