Historie střediska Štěchovice je úzce spojena s osobou Karla Borovičky.

  První písemnou zmínku máme v kronice pražské odbočky chlapeckého oddílu Štěchovice. Tady se píše, že v květnu 1938 oddíl oslaví pětileté výročí. S největší pravděpodobností lze tedy datovat vznik skautingu na květen 1933. Oddíl vedl v tu dobu Karel Borovička, pražská sekce měla družinu Ostřížů, Ledňáčků, Orlů. Oddílový pokřik byl "Rimbo bimbo kuri rara, džumbo huri rej, Štěchovice kupředu spěj!"

Nejstarší věcnou památkou je lilie vytesaná Karlem Borovičkou ve spodní části pískovcového kamene u lípy pod kostelem a sama tato lípa. Na kameni je nápis "Lípa národní hymny Kde domov můj 1934". Původně pod ním bylo ještě připsáno, že lípu vysadili skauti ze Štěchovic. Tato část nápisu však byla za nepříznivých dob odstraněna. U této lípy také skládali před válkou sliby. To ale za Němců nešlo a proto přesunuli svoje  slibové místo na Hrádek, kde později postavili Svojsíkovu mohylu.

Četba kroniky pražské odbočky oddílu Štěchovice je dnes pro nás dosti poučná. Velmi aktuální  je například zápis z 27. dubna 1938: "Bratr vůdce namítá, že schůzky jsou nepravidelně zahajovány a navštěvovány. Do schůzky se má choditi pořádně a ne jako do holubníku!!!"

Místnímu oddílu podléhaly i další přidružené jednotky, např. na Zbraslavi ale zřejmě i jinde. Podle pamětníků skauting na Zbraslavi vznikl na popud K. Borovičky v r. 1936 a nejstarší památkou tu je skautská legitimace s potvrzením zaplacených příspěvků za květen 1938.

V červenci 1937 se zúčastnili skauti slavnostní přehlídky ve Štěchovicích na hřišti ke 20. výročí bitvy u Zborova. 

.

Před válkou měli tábory u Psaných skal na Mastníku. Profesor Hering, který měl dva syny v pražské odbočce, objevil dokonce u Psaných skal v jeskyni prastarý kyj.

Fotky z tábora 1937:

Fotky z tábora 1938:

  V r. 1939 byli skauti při slavnostním otevření mostu. Po ničivé povodni v březnu 1940 pomáhali skauti vybírat prostředky pro postižené.

Za války oddíl působil maskovaný pod křídly České obce turistické (Klubu českých turistů?). Činnost však probíhala zřejmě obdobně jako před válkou. Zejména na skautské sliby na československou vlajku a Základy junáctví v místě mohyly všichni pamětníci vzpomínají. Viz historie mohyly. 

Fotky doleji nevíme přesně do které doby zařadit:

Volejbalisté jsou stojící zleva Matějka, Pešl, Navrátil, Jos. Vacátko, dole Jetýlek, Lad. Vacátko, Kulhavý. Skupina chlapců se připravovala na divadlo - nahoře vlevo stojí nový zástupce vedoucího oddílu Šefl, vedle něj Blažek, Pešl, Kubík, Kulhavý, Lad. Vacátko, Ryant, Josef Vacátko, Jetýlek, malý chlapec, Neužil, neznámý. Na fotografii děvčat v krojích je úplně vpravo Květa Tomanová Borovičková. Tři starší skauti drží trofej, která by mohla být z krajského kola Svojsíkova závodu.

29. července 1945 byl na hřišti ve Štěchovicích Sportovní den.

V r. 1946 vedl středisko br. Brejcha, zatímco Karel Borovička vedl chlapecký oddíl a tábory. Oddíl vedl později také Olda Kabelka. První léto po válce tábor asi nebyl, ale v r. 1946 a 1947 byl tábor na Mastníku u Psaných skal. Na návštěvě tu byl anglický velvyslanec p. Steinhart, tlumočil br. Vavřena. Zde v r. 1947 byla po chlapcích i děvčata, jedna z vedoucích byla paní Matějková.

V r. 1948 měli tábor u Karlových Varů. Při cestě na tábor třikrát píchli. Z tábora Karlovy Vary se donedávna dochoval 8mm film, ale ten se bohužel nepodařilo dohledat. Podrobnou historii tábora a vlastně střediska vůbec nám poslal Josef Dekastello a můžete si ji přečíst tady.

Skauti měli klubovnu na Kocábě v Metro Filmu. Scházeli se také v domě u Borovičků. Poslední klubovna byla ve zdravotním středisku v suterénu. Tu pak převzali svazáci. Skautské věci se tu povalovaly v rohu, například helma - trofej ze Sportovního dne. Smutné je, že mezi zakládajícími členy Svazu mládeže byli i bývalí členové oddílu. 

Skautských památek se mnoho nezachovalo, protože v noci po zatčení Karla Borovičky, ale ještě před domovní prohlídkou, spálila rodina všechny skautské materiály. Zůstaly jen neškodné divadelní hry jako památka na ochotnickou činnost KB.

V r. 1968 se snažili Jirka Kubík a Květa Tomanová rozjet oddíly, ale činnost se mnoho nerozvinula. Dívčí oddíl měl 9 členek.

V roce 1968 středisko vysadilo tři lípy u Kocáby dole pod kostelem. Stromy se nedožily současnosti. Při té příležitosti skládali nováčkové slib, fotografie Květy Borovičkové s malou světluškou Ivanou Jelínkovou z této akce byla otištěna v časopisu Skaut Junák.

Sázení 3, lip 1968 popis foto:

1)  Císař Rudolf, Pešice Jiří, Marko Josef (sázející), Prchal Miloslav, Mach Jiří.

2)  Heřman Václav, Císař Rudolf, Hoják Jaroslav, Hoják Jiří.

3)  Hoják Jiří, Hoják Jaroslav, Marko Josef a jeho paní Krista, Hojáková Marta, Prchalová Zdena.

 4)  ?

5) Císař Rudolf, Heřman Václav, Marko Jiří.

6)  Heřman Václav, Císař Rudolf, Marko Josef.

7)  Heřman Václav, Pešice Jiří, Marko Josef, Prchal Miloslav, Mach Jiří, Šimůnek Václav.

8)  Pobudová Dana (Ing. Somerová), Tomanová Květa.

9)  Borovička Karel, Kubík Jiří, Kubík Jiří ml., Pobudová Dana, Tomanová Květa.

10) Pobudová Dana, Tomanová Květa, Jelínková Ivana ( s copánky)

V r. 1985 se sešli bývalí členové střediska (pod jinou záminkou). Na snímku jsou i jejich manželky.